Kontakt

Obecní úřad Samotišky
Vybíralova 8
779 00 Samotišky

tel.: 585 383 245
e-mail: obec@samotisky.cz

IČ: 48769967
DIČ:CZ48769967
od 1.2.2016 je obec plátcem DPH

Informace občanům

Souhlas se zpracováním osobních údajů
 pro účely vítání občánků
vítání občánků

 pro účely blahopřání jubilantům
blahopřání jubilantům

Místní poplatky 2017
více o místních poplatcích

Svozový kalendář



Novinky emailem

Možnost automatického rozesílání aktualit do Vašeho emailu

Kulturní památky

Historická alej Kaple sv. Anny a sv. Floriana Husitská kaple Dědičná rychta Boží muka sv. Petra a sv. Pavla Sochy Sloup Panny Marie s dítětem Ježíšem Socha sv. Jana Nepomuckého

Historická alej

Šířka vegetačních hmot (vnější obrys korun stromů) činí přesně 24 m - tedy stejně tolik, jako vnější hrany věží chrámu. Rozdíl nadmořských výšek na počátku aleje a jejím konci činí asi 150 m. Právě takto je vnímána délka aleje z Klášterního Hradiska, i když její skutečná délka je vlastně větší. A protože výška chrámu činí 40 m, boční hrany jižní a severní rezidence kláštera činí 38 m, vyrývá barokní kompozice do krajiny symbol křesťanského kříže v dálkové plošné projekci v poměru 2:1. Zde je třeba připomenout, že rozhodně nemůže jít o náhodu. Věže byly z popudu D. Martinelliho sníženy ze 60 m na 40 m, kmeny stromů v aleji přesně kopírují obrys tohoto kříže včetně rozšíření alejí ze dvouřadých na čtyřřadé v místech terénních depresí, aby vegetační hmota vytvářela pohledově shodnou mocnost po celé délce aleje. Dokonce i se zkreslením proporce lidským okem barokní mistři počítali a horizontální ramena kříže vytvořili o něco tenčí než ramena vertikální (místo 24 m pouze 20m).

Symbol kříže, vytesaný v krajině v nadliské velikosti na vzdálenost 10 km představuje skutečně nadliské poselství.

Kaple sv. Anny a sv. Floriana

Před kaplí stojí socha Panny Marie; dal ji postavit v roce 1872 tehdejší starosta obce Robert Theimer se svou ženou Marií.

Husitská kaple

V roce 1931 byla na obecním pozemku v blízkosti Základní školy kaple, spíše zvonice Církve československé. Drobná stavba zvonice z neomítnutých režných cihel má půdorys 3 x 2,5 metru a výšku 4 metry. V otevřeném korunním vrcholu je zavěšen zvon o průměru cca 40 cm, po stranách jsou dvě pískovcové vázy a na vrcholu církevní symbol – kalich s křížem. Projektanta stavby se nepodařilo zjistit ani v archívu stavebního odboru Magistrátu města Olomouce. Shodnou podobu má též zvonička jmenované církve v Radíkově. V prvních letech po dostavění se zde občas konala modlitební shromáždění. Zvonilo se vždy při úmrtí některého z věřících, popřípadě při pohřebním rozloučení – pokud probíhalo v domě zemřelého.

Dědičná rychta - svobodný dvůr

Letní veselice spolkové, dětské radovánky, od roku 1899 pak školní slavnosti se konaly n výletišti "pod ořechy", říkalo se též "na trávníku" - při silnici Samotišky-Toveř. Bylo to menší hlinité prostranství, stíněné ořešáky, na němž jsou dnes postaveny rodinné domky manželů Kupkových (č.p. 67) a manželů Tichých (č.p. 315)

Po roce 1945 se konalo několik letních slavnosti na zahradě Josefa Hradila, dnes patřící k rodinným domům manželů Petrů (č.p. 2) a manželů Stejskalových č.p.15 dnes Bablerovo náměstí). V šedesátých letech minulého století byla upravena pro letní slavnosti část zahrady při někdejším svobodném dvoře, rychtě, č.4, patřící již místnímu národnímu výboru. Po přemístění mateřské školy z budovy základní školy do budovy rychty byla zahrada využívána pouze pro denní dětské hry. Po roce 1990 mládež obce, za přispění aktivu občanské iniciativy - dnes obecního zastupitelstva - upravila nádvoří rychty, jež do té doby bylo velikou skládkou nejrůznějšího materiálu, a později zde vybudovala betonový taneční parket a stolové zařízení. V roce 1991 se zde konala první, četně navštívená veselice k oslavě 850. výročí první písemné zprávy o obci.

Je proto vhodné připomenou si heslovitě několik dat z dějin samotišského svobodného dvora - rychty č.4. Na rozsáhlém panství kláštera Hradiska, založeného v roce 1078 bylo jedenáct takových svobodných dvorů; opatství je předávalo do správy, často i do majetku vážným uchazečům. Ve smlouvách si klášter vyhrazoval právo vypovědět majitele, jestliže po trojím napomenutí neplnil závazky smlouvy, odvody dávek, nebo vedl pohoršlivý život. K takové nucené výměně majitele však v Samotiškcáh nikdy nedošlo.

  • Svobodný dvůr v Samotiškách vznikl patrně v druhé polovině 16. století; v listinách se o něm píše jako "o starodávném, na němž bydlívali Dvořáci, kteří byli povinni k důležité potřeby vojny samým pánům země, sami osobně, nebo na svém místě jinýho rajtara se vším munstruňkem vystavit".
  • V roce 1633 koupil svobodný dvůj od kláštera Hradiska Jan Andrýsek; z hospodaření chtěl udržovat kapli, kterou svým nákladem dal postavit v letech 1629-32 v blízkých lesích na Svaté Hoře, jak se tehdy Svatému Kopečku říkalo.
  • Za švédské okupace města Olomouce v letch 1642-50 byl dvůj i svatokopecká kaple vypleněny, takže Andrýsek samotišský dvůr klášteru vrátil.
  • V roce 1670 získal svobodný dvůj Matěj Theimer, který jej zcela obnovil; sáms e stal, a také jeo dědicové rychtáři, a to až do roku 1849; po Matěji, to byli Lorenc, Tmás, Jiří, Jan, Norbert, Josef, Jan a Robert Theimerovi.
  • Po osvobozovacích bojích v roce 1945 byl německý správce rychty se svou rodinou odsunut do Německa, majitelem se stal místní národní výbor v Samotiškách; v budově zřízena jeho úřadovna, v hospodářských budovách prodejna družstva Jednoty, hasičská zbrojnice a kinosál.
  • 1. září 1977 přemístěna do budovy mateřská škola; o několik let později převedena budova do majetku odboru školství MěstNV v Olomouci.

Boží muka sv. Petra a sv. Pavla

Jako předloha pro stavbu boží muky sv. Petra a sv. Pavla byla vybrána boží muka u Starého Jičína. Stavba započala začátkem dubna 2002. 28. června 2002 byly postaveny podzemní základy stavby (železný sloup a beton…). Na jaře 2003 stavba pokračuje základní nadzemní části boží muky. V červenci a srpnu téhož roku se začíná se stavbou nadzemní části. Během zednických prací byly pak vkládány do zdi boží muky kameny dovezené z významných křesťanských míst u nás v ČR i v zahraničí. 1. května 2004 byly dokončeny stavební práce na boží muce (dodělání střechy, omítky, čistění kamenů…). Do muky byla také umístně dřevěná replika milostného obrazu Panny Marie svatokopecké. Tato replika byla darována do boží muky P. Bronislavem Milanem Cigášem O.Praem. Zhotovitelem tohoto díla byl svatokopecký malíř Ing. Lanert. 7. července 2004 byla boží muka slavnostně posvěcena P. Jakubem Karlem Berkou O.Praem. Boží muka jsou zasvěcena sv. Petru a sv. Pavlovi. Na stavebních pracích se podíleli: Pavel Mareš (návrh stavby, stavební materiál, stavební práce, střecha, omítka a další stavební úpravy…), Pilte Krzysztof Sowa(zednické práce…), Petr Mareš a Václav Vrtěl (stavební práce…). Kameny zasazené do zdi Boží muky z mích pro katolíky významných: Řím – Vatikán (Svatý Petr) ITA, St. Giovanny Rotundo (P. Pius) – Gargáno ITA, Medjugorje – Podbrdo (Královna Míru) BIH, Valy u Mikulčic – starověké sídliště Velké Moravy (Cyril a Medotěj) ČR, Stará Voda u Libavé – sv. Anny a sv. Jáchym ČR, Sv. Hostýn, Liběšice u Žatce – sv. Martin

Sochy zapsané na seznamu kulturních památek okresu Olomouc

V seznamu nemovitých kulturních památek okresu Olomouc, vydaném v rode 1997 Památkových ústavem je uvedeno osm sochařských prací neznámých umělců vytvořených v 17. a 18. století. Všechny jsou osazeny v katastru obce Samotišky, proto také svěřeny do péče Obecního úřadu v Samotiškách. Jde o pět sloupů s plastikami na vrcholu; představují pět událostí ze závěru pozemského života Ježíše Kristě: jeho modlitbu na Olivetské hoře, jeho bičování, korunování trním, cestu s křížem na Golgotu a jeho ukřižování. Těchto pět událostí si připomínají věřící v Bolestném růženci. Další jsou sloup Panny Marie s dítětem Ježíšem , socha sv. Judy Tadeáše a socha sv. Jana Nepomuckého.

Sloup Panny Marie s dítětem Ježíšem

byl postaven roku 1689, stojí ve svahu u cesty a je tvořen hranolových podstavcem, na přední straně zdobeným reliéfem, na kterém je osazen hladký sloup s patkou a hlavicí, zdobenou festovy a volutami. Na vrcholu stojí socha Panny Marie v rouchu a plášti, držící na pravé ruce malého Ježíška a levou rukou mu podávající jablko. Obě postavy mají na hlavách královské koruny, které sousoší původně zřejmě nemělo. Jejich osazení souvisí patrně s událostí 21. září 1732, kdy byl milostný obraz P. Marie v svatokopeckém chrámu slavnostně korunován římskými korunkami. Sloup byl v letech 2002 -2003 restaurován olomoucký restaurátorem Ladislavem Werkmannem. Památný sloup postavený na parcele č. 270 v katastru obce Smotišek, je evidován v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Olomouc pod číslem 1923/6.

Socha sv. Judy Tadeáše

Socha sv. Jana Nepomuckého

A u samotišské Základní školy socha svatého Jana Nepomuckého. Posledně uvedená socha byla restaurována sochařem Josefem Stárkem v roce 1993. O světci je známo, že byl vyslýchán a mučen za osobní účasti krále Václava IV., jeho tělo bylo vhozeno do Vltavy 20.března 1393, proto jeho sochy byly stavěny zpravidla na mostech, nebo blízko vodních toků. Samotišská socha byla postaveny při vstupu do té části vesnice, jejíž obyvatelé byli poddanými kláštera Hradiska; dal ji pořídit a postavit hradišťský opat Norbert Umlauf. Latinský nápis, vysekaný do čelní stěny podstavce je dnes vydrolen a po četných opravách takřka zkomolený. Ze slov, která se dochovala lze vyčíst, že světec, ochránce chudiny byl ctěn v klášteře Hradisku a v podvečer jeho svátku , 15. května na toto místo socha umístěna. Chronogram, tj. velké římské číslice, zvýrazněné v textu posledních dvou řádků udávajíc rok pořízení – 1738. Čitelné slovo „decimae“ naznačuje, že socha byla postavena k desátému výročí prohlášení Jana Nepomuského za svatého – k němuž došlo 19. března 1729. Socha je patrně dílem pomocníků sochaře Ondřeje Zahnera, který často pracoval také pro hradišťské premonstráty. Starousedlíci si vzpomenou, že při církevním průvodu do polí před svátkem evangelisty Marka, bylo u sochy jedno ze čtyř zastavení. Měsíc před květnovými samotišskými hody si zde mládež volila ze svého středu dívku a mládence, dvojici, která se postarala o průběh hodových slavností v daném roce.